(Slavnostní oheň k 90. výr. čs. trampingu a 40. výr. ČTU, Slunečná Paseka, 12. 9.2008 až 14. 9.2008)
Noc nebyla bohužel příjemná, bylo nám natolik zima, že sme se příliš nevyspali. Bohužel nevlastníme spacáky do takových podmínek, máme jen letní a ty nás moc nezahřály.
O to radostnější bylo ráno. Hned od rána vysvitlo slunce a sobotní den se opravdu krásně vyjasnil.
Mě chlad vyhnal ze stanu dost brzo, ale Sluníčko se naopak ještě zachumlala a nechtělo se jí ze stanu ven.
Halóóó Sluníčko, vylezeš nebo ne?
Když konečně vylezla ze stanu, byla na pohled, jako by ještě spala i za chůze …
Sluníčko se probudilo.
… přesto se konečně po chvíli vysoukala ze spacáku a vylezla taky ven na čerství vzduch.
Sluníčko vstává v sobotu ráno.
Po nutné ranní kávě a snídani sme se připojili do dění dne.
Mimo mnoho jiných událostí sme se taky připojili k soutěžím. Samozřejmě jen k těm, o kterých sem věděl, že je zvládnu.
První soutěží byla s názvem „Kámen“. Těžký kámen byl zavěšen lanem na vysokém stromě a od něj bylo lano s větší smyčkou, tu měl účastník okolo pasu a rozběhem se snažil dostat co nejdál a zapíchnout do země kolík, tím označil místo, kam až se dostal. Kdo dostal kolík nejdál od stromu se zavěšeným kamenem, ten byl vítěz.
Já sem si to taky zkusil, ale vzhledem k naprostému nezdaru sem se po té raději ujal role rozhodčího.
Já v roli rozhodčího soutěže Kámen.